Instalace Zenová zahrada je příklad oživení tovární haly v pražských Vysočanech skrze nové využití ke kulturním účelům. Opuštěná tovární hala, dříve symbol opaku – ohlušujícího, vše-pohlcujícího ruchu se ve svém definitivním zastavení a ztišení stala meditačním místem. Zbylé nepracující stroje, mrtvé schránky, se proměnily v symboly původních dějů. Cílem bylo pokusit se zprostředkovat divákovi jeho vlastní omezený prostor existence v nekonečnosti vesmíru. Tímto prostorem současnosti se stal pruh suché japonské zahrady tvořené pouze upraveným pískem ve tvaru vlnění vody. Formy zenové zahrady, instalované v opuštěné tovární hale doplněné formami zvuku, obrazu a pohybu při překonávání suchého koryta řeky, vstupují v instalaci do kontextu s dalším meditativním prostorem industriální architektury.