Boží muka jsou symbolem sloupu, u kterého byl bičován Ježíš. Smyslem jejich stavění bylo zastavení se v usebrání, modlitbě, pokoře. Zpřítomnění minulého utrpení a jeho zvnitřnění (zu Erinnerung). Cílem návrhu nových božích muk bylo vytvořit objekt, skrze který člověk může pocítit dotek zlomku skutečné bolesti, který ho přinutí se ptát, odkud se vzal a proč. V minulosti k tomu sloužily narativní obrazy utrpení ze života Krista. Současným výrazovým prostředkem téhož jsou abstraktní symboly. Vytvořená skulptura je stélou ve tvaru bolesti. Tělo se stává sloupem, sloup se stává tělem. Stéla je tvořena pěti vrstvami, každá další z padesáti ran proniká hlouběji v místech překrývání s předešlými. Nejhlubší rány se ocitají vně — stojíme uvnitř bolesti.