Alšovo nábřeží je součástí hlavního obytného prostoru města obklopeného scénou ikonické Prahy kolem volného prostranství řeky s obytnými mosty, skýtající další hluboké a daleké průhledy údolím. Místo uvolnění ze sevření města, klidná atmosféra pevného místa a plynutí, řeky a větru, mihotavého stínu, pramenů fontán pod ochranou Hradu s katedrálou. Revitalizace očistila a zapojila do situace místa hmoty kvalitního tvarosloví předpolí mostu. Vytvořila scelenou podlahu obytného prostoru v celé šířce nábřeží, umožňující přímý kontakt s řekou, architekturu města i detaily mostu a nabídla tak situaci setkání a dialogu místa s městem. Objekt památníku Jana Palacha, Dům matky a dům syna, je umístěn přímo do volné mlatové plochy parku, jako kráčející párové sousoší, v přímém kontaktu s lidmi. Abstraktním dílem je zde kompletní dramatická scéna, do níž je zapojeno celé město s významy jeho dominant. Syn uniká z dialogu s matkou a odchází do prostranství před Alma mater aby s městem trvale splynul jako věčné memento. Plamen – ostny světla – vertikály věží domu, kontrastují s temným ustrnutím domu matky, osazeného ztupenými ostny bližšími komínům než věžím. Situace je dále rozvíjena textem básně Davida Shapiro, který odkazuje k situaci pohřbu Jana Palacha. Autorem soch je profesor John Hejduk.