ŠÁL – atribut Sv. Ludmily

Šál – LINIE.

Linie ŽIVOTA Sv. Ludmily. Linie mezi zemí a nebem. Pozemským a nadzemským. Světským a církevním. Tíhou a lehkostí.

Ve středu – SMYČKA. Okamžik PŘECHODU jednoho v druhé – proměny, zlomu, předělu.

TORZE smyčky je latentně obsažená již v samotném začátku pohybu linie, stejně jako v jejím konci.

ZLOMY – mezníky proměn. Počet segmentů linie odpovídá počtu písmen jména Ludmila.

Typologicky a topograficky významné místo – prostor proudů – větrný VÍR z krajiny zvedá šál.

SPÁRA v zemi, z níž socha vystupuje, evokuje začátek torzního pohybu hluboko v kontextu širších událostí. Je linií HISTORIE, symbolického PROPOJENÍ Přemyslovců – Sv. Ludmily a Karla IV.

Vzniká DIALOG mezi oběma osobnostmi, ale také mezi 19. stoletím (realistická figura) a 21. stoletím (vyjádření symboliky abstraktním jazykem).

Vyrůstá přímo z terénu a stává se postavou mezi živými lidmi.

Obsahuje tvarosloví GOTIKY. Vertikálu, lomení, odlehčení.
Stéla kroucená časem je příbuzná kmenu stromu.